Příklad neasertivního rozhovoru - referát
• trenér (T) – trenér fotbalového
• brankář (B) – brankář, který chce v příštím zápase chytat v bráně
• ( … ) – můj komentář
B: Proč mě zase nepostavíte?
T: Jak to, zase.
B: No, minule jsem nechytal, před tím jsem nechytal.
T: Protože nechodíš na tréninky.
B: A kdo vám to říkal?
T: Vedu si evidenci, za tu dobu, co k nám chodíš, bys to mohl vědět.
B: Tomu se nedá věřit, naposled jsem tu byl.
T: Ale předtím ne. Mám to v evidenci. ( T trvá na svém, to dohání brankáře k agresivitě. V této chvíli se dalo použít asertivní jednání např. asertivní ANO – „Můžeš mít pravdu, mohl jsem se splést.“ - a rozhovor se mohl otočit jiným směrem, než jak dopadl.
B: Na tu se můžu vykašlat.
T: A taky pustils dva góly.
B: Za ty jsem nemoh. (B odmítá kritiku. V tuto dobu se dala opět použít asertivní technika např. asertivní ANO „Máte pravdu, dostal jsem je, ale nebyla to jenom moje chyba, obrana nefungovala, jak měla.“ + přidat východisko ze situace, která právě vznikla. „Byl bych vděčný ještě za jednu šanci…“)
B: Plášil taky pustil a toho stavíte, asi v tom bude něco jiného. ( T podezřívá B )
T: A co asi?
B: Co já vím. Ale určitě to není fér. Ale já nakonec chytat nemusím. Já vůbec chytat nemusím. ( B vyhrožuje. )
T: Co tím chceš říct?
B: Že tu taky nemusím být.
T: Teď? Smlouvu máš přeci do konce roku.
B: To mám, ale taky ji můžu zrušit!
T: Nedělej hlouposti. Určitě to nějak uděláme.
B: Já už na to nejsem zvědavej. ( B nepostřehl obrat v postoji T. Zdá se mu, že svou neprosadí.) Já už mám jasno. Pozdravujte kluky, hlavně Plášila. Nashle!
Kdyby v rozhovoru trenér nebo brankář použil asertivní jednání k takovému to vyvrcholení nemuselo vůbec dojít.
Načítám ...