Referáty

Vandalismus

Název vandalismus vznikl podle příslušníků germánského kmene Vandalů (100 let před n.l.). Jejich cílem bylo neúčelné, nekulturní a primitivní ničení určitých hodnot, v užším smyslu poškozování hodnotných předmětů v soukromém či společném vlastnictví.

Vandalové v roce 455 zpustošili Řím a vešli do dějin tím, že město nejen vyplenili, pobili muže a znásilnili ženy, ale navíc i nesmyslně zničili obrovské kulturní bohatství tehdejší civilizace soustředěné v chrámech, ve veřejných budovách a domech patricijů. Vandalismu se mohou dopouštět skupiny, někdy i masy lidí a jindy jen jednotlivci. V prvním případě jejich jednání má vlastní cíl (např.: msta) a zúčastnění počítají s hodnotou poškozeného majetku. V druhém případě má jednání jednotlivce formu nevhodné hry (např.: vyplnění volného času nebo demonstrace síly), v níž se jednotlivec nezajímá o hodnotu ničeného majetku. Jejich chování je nezdrženlivé a nespolečenské.

V dnešní době už neexistují ani kmeny Gótů, Sasů a Franků, ale i tak se označuje vandalství za postrach. Příkladem takového skupinového vandalismu byli násilné akce odpůrců politiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) a skupiny Světové banky (SB) v září minulého roku v Praze. My, v malém městě se spíše můžeme setkat s vandaly – jednotlivci, nebo objevit jimi způsobené škody. Např.: počmárané omítky budov sprejovými barvami, ohnutá zrcátka na zaparkovaných autech nebo škrábance na karosériích automobilů, ohnuté dopravní značky, vysypané koše s odpadky, rozbité lahve od alkoholu na chodníku, rozřezaná sedadla v dopravních prostředcích nebo čekárně u lékaře, koule z bláta na omítkách obytných domů. U nás v Čechách jsou vandalové i postrachem kulturních památek např.: ničí a rabují v kostelích, poškozují sochy, řádí na hřbitovech, kde rozbíjejí náhrobní desky a rozsypávají popel zemřelých. Vandalismus může nabýt formy závažné trestné činnosti. Alkohol v partě často spouští vandalské chování.

No related posts.