Keltské umění

V mladší době železné vznikla nejvyspělejší kultura evropského pravěku, na níž měli největší zásluhu právě Keltové, kteří ovládali značnou část Evropy od dnešního Španělska až po Balkán. V 5. stol. př. n. l. se objevili i na území Čech a Moravy. Obývali rozsáhlé, převážně nížinné úrodné oblasti okolo řek Labe, Ohře, Vltavy a Moravy.
Zásluhou obdělávání půdy i chovu dobytka se usadili na trvalých sídlech, která opevňovali ( oppidum ). Keltská oppida se rozkládala na ploše přes 200 ha, vyznačovala se opevněním se vstupními branami, ulicemi, bylo vyřešeno i zásobování vodou a bydlelo v nich několik tisíc obyvatel. Postupně se z nich stávala centra výroby a obchodu ( Stradonice, Závist, Velíz ). Byla budována na vyvýšených místech, často nad údolím s vodním tokem, jenž poskytoval strategickou ochranu a zároveň údolím vedly obchodní cesty, které byly důležitou podmínkou prosperity keltského sídla. Opevnění oppid tvořily kamenné zdi stavěné na sucho i několik metrů vysoké. Z venkovní strany zdi býval hluboký příkop, zevnitř zeď podpíral mohutný násyp ze štěrku a hlíny. K obraně sloužily i dvoupatrové věže nad vstupními branami. Hlavní ulice byla dlážděná, nejvýznamnější polohu zaujímala akropole, kde sídlil vládce. Za branami oppida sídlili řemeslníci, zpracovávající železo a další kovy. Svatyně bývala před i za opevněním, v posvátném háji a byla zároveň obětištěm. Obvykle ji tvořil kamenný stůl, dřevěný či kamenný sloup, často bývaly u vodního pramene. Na Závisti byl objeven kamenný oltář.
Zemědělské zázemí oppida vytvářely venkovské osady v širokém okolí. Keltové obdělávaly půdu železnými radlicemi, užívali srpy i kosy.
Rozvinutá řemeslná výroba poskytovala nejen dostatek nářadí, ale i zbraně a umělecké a ozdobné předměty. Keltové znali hrnčířský kruh, výrobu látek, zhotovovali smaltované nádoby a ozdoby a razili vlastní zlaté a stříbrné mince. U Podmokel na Křivoklátsku byl nalezen celý poklad zlatých mincí zvaných duhovky.
V keltských hrobech se nachází zbraně jako např. dýky, kopí, hroty šípů, meče a štíty i četné oděvní doplňky, v hrobech žen jsou šperky a ozdoby ze zlata, bronzu i železa. Keltové vyráběli i kovové nádoby.
Mezi nemnohé památky sochařství patří hlava z opuky nalezená u Mšeckých Žehrovic. Může jít o zobrazení božstva nebo důležité osoby. Ve Francii byly nalezeny vzácné sochy větších rozměrů, např. netvor požírající člověka.
Na přelomu letopočtu neodolali Keltové tlaku Římské říše z jihu a západu, ani prudkým nájezdům germánských kmenů ze severu. Keltové sice zmizeli z mapy Evropy, ale dědictví jejich vyspělé civilizace bylo ještě dlouhá léta inspirací pro další národy, které je následovaly.