Referáty

Maďarsko

oficiální název – Maďarská republika (Magyar Köztársaság)

poloha – euroasijský kontinent
- region – střední Evropa
- vnitrozemský stát – sousední státy: Rakousko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko, Jugoslávie, Chorvatsko, Slovinsko
- rozloha – 93 033 km2
- zeměpisná šířka – 48-46 s.š.
- časové pásmo – středoevropské (s letním časem)

vláda – forma vlády – parlamentní republika
- prezident – Ferenc Mádl
- výkonná moc – prezident, předseda vlády, Rada ministrů
- zákonodárná moc – jednokomorový parlament – 386 členů, voleni na 4 roky
- hlavní politické strany – Maďarské demokratické fórum (MDF)
- Křesťanskodemokratická lidová strana
- Nezávislá malorolnická strana
- Aliance mladých demokratů (FIDESz)
- Aliance svobodných demokratů (SzDSz)
- Maďarská socialistická strana (MSzP)
- členství v mezinárodních organizacích – OSN, NATO, MMF, EBRD, OECD, UNESCO,
(dříve Varšavská smlouva a RVHP), nyní usiluje o vstup do EU

administrativní členění – 19 žup a hlavní město Budapešť

povrch – nížiny – Maďarsko leží v Panonské pánvi
- V – Velká uherská nížina – tvořena mořskými a jezerními sedimenty
- původní stepi přeměněny na ornou půdu a pastviny
- pusta = zachovalá část stepi
- významná zemědělská oblast
- SZ – Malá uherská nížina – tektonický původ, třetihorní a čtvrtohorní sedimenty
- významná zemědělská oblast
- nejnižší bod – řeka Tisa na hranicích – 78 m
- pohoří – S + SZ – Mátra – Kékes – 1 015 m
- sopečné pohoří, minerální prameny
- Bukové hory = Bükk – Istállós-kö – 958 m
- sopečné pohoří
- Zadunajské středohoří – Bakoňský les – Köris-hegy – 709 m
- kerné pohoří
- Vertes
- Gerecse
- Pilis
- Zemplínské vrchy – sopečný původ
- Börzsöny – Csóványos – 939 m
- J – Mecsek – Zengö – 682 m

podnebí – mírné vnitrozemské (chladné zimy, teplá suchá léta)
- SV trpí suchem
- Budapešť – průměrná lednová teplota – 1,0 °C, červencová 22 °C
- roční úhrn srážek 630 mm

vodstvo – řeky – Dunaj – 429 km v Maďarsku
- hranice se Slovenskem
- proměnlivý průtok, povodně
- V – Tisa – přítoky Slaná, Bodrog a Hornád (ze Slovenska), Kriš a Maruše (z Rumunska)
- zdroj závlahové vody
- JZ – Dráva – hranice s Chorvatskem
- jezera – Balaton = Blatenské – největší ve střední Evropě – 591 km2
- velmi mělké – průměrně 3 m
- tektonický původ
- cestovní ruch, rybolov
- Fertö = Neziderské – z větší části v Rakousku
- tektonický původ
- mírně slané
- proměnlivá plocha cca 300 km2
- velmi mělké – max. hloubka 2 m
- v letech 1866 – 69 zcela vyschlo
- velké množství termálních pramenů

přírodní útvary – chráněno 5 111 km2 území
- na V národní park Hortopágy – zachovalé původní stepi
- v UNESCO

suroviny – pestré nerostné zdroje, ale malé množství – rudy Mn, U, …
- bauxitu (1 100 000 t/rok) – Vertésské pohoří, Bakoňský les
- export
- hnědé uhlí (15 000 000 t/rok) – Tatabanya
- ropa – JV od Balatonu
- zemní plyn – Debrecín

obyvatelstvo – 10 100 000 obyvatel (1998)
- hustota zalidnění 109 obyv./km2
- urbanizace 63 %, vysoká koncentrace obyvatel v hlavním městě
- přirozený úbytek 0,3 %/rok
- složení – Maďaři 98 %
- menšiny Romů , Němců, Slováků
- náboženství – římskokatolické 63 %
- protestantské 25 %
- ateisté 11 %
- střední délka života – muži 67 let
- ženy 75 let
- úřední jazyk maďarština
- více než 4 000 000 Maďarů v zahraničí – Rumunsko, Jugoslávie, Slovensko, …

města – Budapešť – hlavní město
- hustota zalidnění 500 obyv./km2
- 1,9 mil. obyvatel
- 30 % průmyslové produkce státu
- dopravní křižovatka, říční přístav
- vzniklo spojením dvou měst Pešť a Buda
- lázně – více než 120 termálních pramenů
- cestovní ruch
- Győr = Ráb – 127 000 obyv.
- obchodní středisko, dopravní křižovatka, říční přístav
- průmysl – hutnický
- strojírenský – vagóny, automobily
- Esztergom = Ostřihom – 29 000 obyv.
- historické město, arcibiskupství, řada památek
- Debrecín – 207 000 obyv.
- dopravní křižovatka, termální lázně
- Miskolc – 176 000 obyv.
- dopravní křižovatka, termální lázně
- průmysl hutnický, strojírenský, textilní, potravinářský, stavebních hmot
- Szeged = Segedín – 160 000 obyv.
- obchodní, hospodářské a kulturní centrum jihovýchodního Maďarska
- průmysl potravinářský, konzervárenský, textilní, chemický, gumárenský, kožedělný, středisko ovocnářství a zelinářství
- v okolí těžba ropy a zemního plynu
- dopravní křižovatka, říční přístav
- Pécs – 160 000 obyv.
- průmysl strojírenský, potravinářský (šumivá vína), nábytkářský, tabákový, výroba varhan
- v okolí těžba černého uhlí, rud vzácných kovů a mramoru
- Nyíregyháza – 113 000 obyv.
- průmysl potravinářský, tabákový, strojírenský
- dopravní křižovatka
- v září se každoročně koná karneval s ovocnářskou tematikou

ekonomika – měnová jednotka 1 forint (HUF) = 100 fillérů
- průmyslově zemědělský stát, dokončuje transformaci na tržní ekonomiku
- HDP 4 720 USD/obyv. – roste o 4 %/rok
- inflace – přes 10 %
- struktura – 65 % služby
- 30 % průmysl
- 5 % zemědělství
- export – stroje a zařízení, zemědělské produkty (ovoce, zelenina, víno, masné výrobky)
- do Německa, Rakouska, Itálie, Ruska
- zemědělství – intenzivní – orná půda 54 % území (2. místo v Evropě)
- louky a pastviny 12 %
- zalesněno 19 %
- převažuje rostlinná výroba
- pěstování – obilniny (kukuřice, pšenice), cukrová řepa, brambory, slunečnice, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva
- chov prasat, drůbež, koní, ve vyšších polohách ovce, rybolov

- průmysl – rozvoj nastal po 2. sv. válce
- strojírenský – autobusy, obráběcí stroje, televizory, žárovky
- elektrotechnický
- chemický – zpracování ropy z Ruska
- výroba hnojiv, polymerů
- potravinářský – salámy, paprika, masné výrobky
- farmaceutický
- hutnický – Fe, Al
- výroba energie – tepelné elektrárny, jaderná elektrárna v Paks (45 % vyrobené energie)
- doprava – rozvinutá dopravní síť – říční (přístavy Budapešť, Györ) – doprava zboží a surovin
- železnice
- roste význam cestovního ruchu – příjmy 1,6 mld. USD

historicko – politický vývoj – konec 9. stol. – příchod maďarských kmenů
- konec 10. stol. – Uherské království
- od 15. stol. – nápor Turků
- 1526 – součást Habsburské říše
- 1848-49 – poražena revoluce vedená L. Kossuthem
- 16. 11. 1918 – vyhlášena republika
- 21. 3.-1. 8. 1919 – komunistický státní útvar Maďarská republika rad
- 1920 – trianonská smlouva – ztráta části území (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko) reparace, omezení armády, po 2. sv. válce potvrzeny
- 1938 a 1940 – arbitráže vídeňské – zisk území (ČSR, Rumunsko)
- 2. sv. válka – na straně Německa
- zúčastnilo se tažení do SSSR
- 1944-45 – osvobozeno sovětskými vojsky
- 1947 – sovětizováno
- 1956 – potlačeno maďarské povstání
- 23. 10. 1989 – vyhlášena Maďarská republika

Související referáty:

1. referát Bulharsko
2. ČR
3. Španělsko
4. Rakousko
5. Vrásová pohoří, příkrov