Athény - referát

Atény, řecky Athina, Athénai - hlavní město Řecka na západním pobřeží poloostrova Atika, 107 m n.m.; 748 110 obyvatel (1991), aglomerace (427 km˛) 3,34 milionu obyvatel. (1992). Hospodářské, obchodní a kulturní centrum státu; dodává asi 60 % průmyslové výroby. Přístav Pireus, mezinárodní letiště Ellinikon. Několik univerzit (nejstarší 1836). Památky antické kultury a umění (Akropolis je památkou světového kulturního dědictví UNESCO). Cestovní ruch. - Osídleny od neolitu, v době mykénské opevněna Akropolis. Asi 800 př.n.l. ovládly Athény Atiku, v 6. století př.n.l. za Solóna zlomena moc rodové aristokracie a zavedena tyranie, kterou zdokonalil demokratickými reformami Kleisthenés, a položil tak základ athénské demokracii. Athény se tak staly silným městským státem (polis ) a postavily se do čela řeckýchobcí v boji s Peršany. 490 př.n.l. odrazily perský útok u Marathónu a 478-477 založily athénský námořní spolek, který vytlačil Peršany z egejské oblasti. Athény ovládly východní Středomoří a od poloviny 5. století za Perikla dosáhla vrcholu jak athénská demokracie, tak moc athénského námořního spolku. Nadvládu Athén uznala dočasně i Sparta, ale 431 rozpory mezi demokratickými Athénami a oligarchickou Spartou vyústily v peloponéskou válku, ve které byly Athény 404 poraženy. Ve 4. století začala Athény ohrožovat Makedonie. 338 Athény s Thébami poraženy Filipem II. Makedonským u Chairóneie. Proti makedonské nadvládě bojovaly marně ve 4. i 3. století. V helénismu jejich význam poklesl. 267 n.l. je vyplenili germánští Herulové a 529 uzavřel Justinián I. poslední filosofické školy. Za IV. křížové výpravy se Athén zmocnili křižáci a 1204 zde zřídili athénské vévodství. 1459-1829 součást turecké říše, jejich rozkvět nastal opět po 1834, kdy se staly hlavním městem řeckého státu.