Baroko, jako okázalý umělecký sloh, bylo využíváno především k obnovení moci katolické církve. Proto se baroko uplatnilo ve všech uměleckých směrech a nejnápadněji se projevovalo v architek-tuře. Stavěly se a přestavovaly nákladné kostely, zámky a paláce, ale také měšťanské domy a radnice a v neposlední řadě venkovská stavení s bohatými štíty a vjezdy.
Architekti přešli od jednoduchých tvarů k vlnitým křivkám a bohatým ozdobám. Vnitřky chrámů, zámků a kostelů byly bohatě zdobeny sochami a barevnými nástěnnými malbami.
Prvním městem vzniku baroka byl Řím, který se stal symbolem obrození a posílení katolické církve.
K významným architektům patřil Carlo Maderna (1556-1629), který se proslavil stavbou průčelí kostela Santa Sussana, dále průčelím papežského chrámu sv. Petra. Nejoriginalnšjšim architek-tem 17.stol byl Francesco Borromini (1599-1667). Pozoruhodný je jeho kostelík San Carlo posta-vený v Římě, jehož průčelí i vnitřek kostela je samá vlnovka.
Vrcholem římského baroka je dílo sochaře a architekta Giana Lorenza Berniniho (1598-1680). Navrhl několik kostelíků např. San Andrea v Římě, podílel se na přestavbě chrámu sv. Petra, kde oslňuje jeho obrovský baldachýn nad náhrobkem sv. Petra, bohatě zdobený a podpíraný čtyřmi vinutými sloupy. Oválné náměstí před vchodem do katedrály na nichž stojí řady mramorových světců a symbolizují náruč církve, která objímá věřící.
Na území Čech a Moravy bylo baroko druhým nejzávažnějším uměleckým směrem . Jako první stavby v tomto slohu vznikly první brána Pražského hradu /1614/ a velkolepý Valdštejnský palác / stavitelé – Pieroni a Spezza/.
Kolem poloviny 17. století se vedoucí úlohy ujal stavební podnikatel Carlo Luragho, který realizoval celou řadu pražských a venkovských staveb. Barevnost vrcholí v dílech Antonia de Pofta na stavbách zámků v Roudnici nad Labem, v Bílině apod.
Na Moravě patří k baroku zámek v Holešově a Kroměříži.
Koncem 17. století dospěla architektura v Čechách i na Moravě zásluhou vídeňského architekta Fischera ke složitým prostorovým řešením, například zámek v Liblicích a Kosmonosech, nebo kostely v Litomyšli a Děčíně.
Ke sjednocení myšlenkových proudů došlo kolem roku 1720 v díle nejvýznamnějšího architekta českého baroka, Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Významné jsou stavby kostelů v Praze, například sv. Markéty a sv. Mikuláše, v Karlových Varech, Nové Pace apod.
Na něj navazoval pražský stavitel F.M. Kaňka se svými četnými kostely a zámky v Praze a jiných českých obcích.
Baroko se snažilo ve všech oblastech umění působit na city člověka, ohromovalo svou velkolepostí, mohutností, okázalostí a nádherou.
Nejvíce bylo rozšířeno v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Polsku a v Čechách.
Baroko bylo používáno jako nástroj katolické církve k protireformaci.Baroko se snažilo ve všech oblastech umění působit na city člověka, ohromovalo svou velkolepostí, mohutností, okázalostí, nádherou nejvíce však v architektuře – ve stavbách kostelů, zámků, paláců, měšťanských domů a radnic Architekti zvlnili tvary svých staveb a vyplnili je množstvím ozdob.
____________________
Přeji hodně štěstí. Elistr
Díky vašeho referátu mám velkou 1 moc dík*****
Opravdu děkuji k vůli tomuto referátu mi vychází na vysvědčení jednička s dějepisu
je to krásný.
je to nádheré!
diky moc mocinky vam dekuju……:-)
diky dik moc fakt ste mi pomohly!!
jojojo hrajte
diki moc
dikz je to superrr
Aspoň někdo nemá wikipedii
ale chybí ti tu i něco jiného než architektura
Zajimaví skopiruji a vytisknu diky moc
Ahoj, myslím si, že na uroven některýh středních škol je to vyhovující,ale jsou i lepší stránky, opravdu to není žádnej zázrak. http://maka.webzdarma.cz/statnice/du_du08
fakt dekuju mam jedna diki