Referáty

Z historie…

Všechno začalo v 18. století, kdy se objevitelé pokoušeli najít přenosný, použitelný zdroj energie. Těžkopádné elektrizační stroje nemohl dostatečně sloužit, protože jejich energetický obsah byl totiž nepatrný. Až boloňský profesor medicíny Luigi Galvani experimentoval s žabími nožkami na měděných drátcích a železném zábradlí. Stal se tak neuvědomělým objevitelem elektřiny po něm nazvané. Na počátku 19. století hrabě Alessandro Volta na základě Galvaniho “žabích” pokusů sestavil proslulý Voltův elektrochemický článek. Po Galvanim a Voltovi následovaly další bádavé hlavy, které se snažily zdokonalovat elektrochemický postup. Patřil mezi ně Francouz Laclanché, který odstranil původní těžkopádnost a vysokou cenu galvanických článků při zlepšení elektrických parametrů. Němec Gessner byl tvůrce prvního suchého článku, který byl přenosný, fungující v každé poloze, a to tak, že elektrolyt zahustil v kašovitou hmotu. Do Čech přišly první suché články kolem roku 1898 z Vídně. V té době začal vznikat nový průmyslový obor věnující se elektrotechnice. V roce 1919 byla ve Slaném založena “Továrna na elektrické články a baterie, Pála a spol.” Malá továrna se postupně rozrostla na uznávaného výrobce elektrochemických zdrojů proudu. Po roce 1948 se Bateria stala významným evropským producentem baterií a dalších speciálních zdrojů proudu. Technický pokrok dvacátého století, objev miniaturních tranzistorů a dalších polovodičových prvků přinesl nejprve vlnu tranzistorových rozhlasových přijímačů a později, jak se tyto prvky dále zdokonalovaly, se začaly objevovat i první kapesní kalkulačky, elektronické hodinky, diktafony,walkmany,discmany,videokamery či organizéry. Díky další miniaturizaci elektronických obvodů a snižování jejich energetické spotřeby se od zásuvek odpoutaly i telefony a osobní počítače. Protože člověk nemá rád žádná omezení, prožívají dnes přenosné elektrochemické zdroje proudu svoji konjunkturu.

Nejsou.