Hunové - referát
Široširá Altajská země na území dnešní Ruské republiky, z jihu ohraničená Mongolskem a Čínou, byla původním sídlem mnoha kočovných etnických skupin, mezi něž zahrnujeme i Huny. Také Hunové, jako všichni obyvatelé stepí, chovali dobytek a koně, byli obratní lovci a živili se téměř výlučně masem. První zprávy o nich pocházejí od Číňanů, kteří dobře znali jejich vojenské a jezdecké umění. Hunové nezanechali žádné písemné památky, proto zůstává část jejich dějin neobjasněná. Roku 375 se Hunové pohnuli na Západ. Za motiv jejich odchodu z původních sídel jsou pokládány nepříznivé klimatické podmínky v zimě roku 374 - 375. Byla to skutečně velice tuhá zima a tání ve stepi nastalo až pozdě zjara. Zamrzlá půda neposkytovala dobytku potravu a lidé přežili jenom díky tomu, že se živili dobytkem, který uhynul chladem. Hlad Huny přinutil, aby opustili zamrzlou step a hledali štědřejší zemi. Toto rozhodnutí z nouze vysvětluje náhlost jejich příchodu do Evropy. Hunové napadli Góty, žijící podél Dunaje, a zničili jejich království. Ovládli tak území mezi poloostrovem Krym a Transylvánií a podmanili si obyvatelstvo, s nímž se cestou setkali. Z Panonie, jejich oblíbeného nového sídla, podnikali loupežné výpravy po Evropě. Jejich prvním cílem byla východní část Říše Římské : vyplenili Trákii (Bulharsko), a hunský král Rugila dokonce hrozil, že obsadí Konstantinopol . Hrozbu však nesplnili buď proto, že král náhle umřel (zasáhl ho blesk), nebo proto, že nebylo možné zablokovat přístup Konstantinopole k moři , takže při případném o bléhání mohlo město dostávat pomoc z moře. Po Rugilově smrti (435) nastoupili jeho vnuci, bratři Attila a Bleda.
Načítám ...