Referáty

Co je to hurikán

Hurikán je tropická cyklona, ne však jediná. Tropické cyklony se odlišují podle místa svého vzniku a působení. Takže kromě hurikánů tu jsou ještě: cyklony, které se vyskytují v Bengálském zálivu a Arabském moři, tajfuny v okolí Japonska, uragány v Karibském moři, orkány v Indickém oceánu a willy-willies v okolí Austrálie. Hurikány působí v Atlantském oceánu. Hurikánem se tato bouře stane při zvýšení rychlosti větru nad 33 metrů za sekundu, což je přibližně 120 kilometrů za hodinu. Avšak například letošní hurikán Ivan měl nad pevninou rychlost větru 210 kilometrů za hodinu. Každý správný hurikán je cyklický, tedy se točí okolo středu. Tento střed se u hurikánů nazývá oko.

Pojmenujeme ho (nebo ji)

Jelikož by se o hurikánech špatně psalo a mluvilo, kdyby neměly jména, jsou hurikány pojmenovávány. O jménech rozhoduje Světová meteorologická organizace (WMO). Nejdříve byla hurikánům dávána jména podle svatých, kteří měli v den, kdy se objevily, svátek. To ale nebylo příliš praktické, protože mohly být dva hurikány stejného jména a přidávání číslovek za jména nemá jaksi nějak ten správný styl. Po různých pokusech se jmény se od konce sedmdesátých let dvacátého století pojmenovávají hurikány abecedně mužskými a ženskými jmény střídavě. To znamená, když se první hurikán jmenuje Adolf, tak se druhý bude jmenovat například Barbora. Pro zlepšení orientace mezi hurikány – tento systém platí pro každou cyklonální oblast zvlášť. To znamená, že můžeme mít v Atlantiku Adolfa a současně v Pacifiku Adama. Jména budoucích hurikánů jsou připravena daleko dopředu.

Vznik hurikánu

Hurikán potřebuje ke svému vzniku tři věci. Za prvé to je teplá voda, nejlépe 27 °C, dále vlhký vzduch a za třetí sbíhavé rovníkové větry. Přesto však vznik hurikánů není plně pochopen.

Účinky hurikánu

Síla hurikánu se udává hned, jakmile se zformuje, a to podle Saffir-Simpsonovy stupnice hurikánů. Jedna z největších potíží hurikánů je, že s sebou berou velké množství vody. Čím větší hurikán, tím více vody si sebou nese, takže velké hurikány doslova utopí i vnitrozemí okolo centra hurikánu. Vytrvalé větry ničí budovy, které mohou při větší síle hurikánu i téměř srovnat se zemí, vyvrací stromy a také valí auta. Tyto větry také tlačí z moře veliké vlny, které spolu s vyšším přílivem ničí pláže a způsobují záplavy.
Další charakteristikou hurikánů je, že jako okrajový jev často vytváří tornáda.

Zajímavosti o hurikánech

Hurikán se skládá vždy z oka, kde je nejnižší tlak a kde je úplný klid, ze stěny oka, což je část ohraničující oko a kde jsou ty nejrychlejší a nejnebezpečnější větry, a nakonec skupiny bouří, jež se otáčejí okolo oka a tvoří hurikán. Je nutné podotknout, že hurikány nejsou vždy stálého a pravidelného tvaru, mnohdy bývají spíše roztáhlé a neuspořádané. Přesto mají vždy jen jedno oko, okolo kterého se otáčejí. Myslíte si, že nás hurikány nemohou ovlivnit? Mýlíte se. Některé hurikány tvořící se v tropických oblastech se stáčejí více na sever, kde ztrácejí svou ničivost a kde se mění na obyčejné tlakové níže. Takováto tlaková níže ovlivňuje cirkulaci nad Evropou. Podle amerických meteorologů počet hurikánů každým rokem roste, takže se v budoucnu můžeme těšit na proměnlivější počasí. Pravá strana hurikánu je mnohem ničivější než levá, protože je takzvaně „po směru“ větru. Pohyb hurikánu je zaznamenáván pomocí satelitu a také s nasazením „lovců hurikánů“, což jsou piloti v letadle se speciálním meteorologickým vybavením, díky němuž zaznamenávají například tlak nebo hodnoty deště uvnitř hurikánu.

Příliv, odliv

Mořský příliv, odliv (či vodní dmutí) je způsobován gravitačním působením okolních vesmírných těles a to především Měsíce a Slunce, ale také odstředivou silou rotace Země. Příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci i na straně k němu odvrácené (jelikož na straně přivrácené k Měsíci je vodní hladina ovlivňována gravitací Měsíci a na straně odvrácené pak odstředivou silou). Příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci Měsíc. Přiliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv), který každý následující den vrcholí o 50 minut později než předešlého dne.

Můžou nastat dvě zajímavé kombinace, když do celého procesu zakomponujeme i gravitační sílu Slunce. Jestliže se Země, Měsíc a Slunce nacházejí v jedné rovině kolmé k ekliptice (Měsíc je v úplňku či v novu), pak se gravitační účinky Slunce a Měsíce sčítají a příliv je tedy větší. Mluví se o tzv. skočném přílivu. Pokud však spojnice Země-Měsíc a Země-Slunce svírají pravý úhel, potom se výsledné síly působení Měsíce a Slunce odčítají, příliv je menší a my mluvíme o hluchém přílivu.

Related posts:

1. HRDLIČKOVO MUZEUM ČLOVĚKA UK- referát biologie