Jaderské moře- oběcně, příliv a odliv, mořské proudy, teplota - referát
Jaderské moře se rozkládá mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, od Otrantské úžiny na jihovýchodě až do Terstského zálivu na severozápadě a zasahuje tak hluboko do evropské pevniny. Je dlouhé 783 km, jeho průměrná šířka je 177 km, jeho plocha měří asi 138 000 km2 (asi 1/5 Středozemního moře).
Jeho severní část je mělká, jižní podstatně hlubší. V Terstském zálivu dosahuje hloubky 23 m, největší hloubka zatím oficiálně uváděná je na jihu 1 330 m (jihozápadně od lázní Hercegnovi v boce Kotorské). Lze však předpokládat, že tento údaj není poslední; podle některých průzkumů se hovoří neoficiálně o 1 590 m.
Pobřeží východního Jadranu je pokleslou částí horské soustavy a má proto ingresní charakter. Moře zatopilo podélné sníženiny mezi horskými pásmy, jejichž nejvyšší části vyčnívají jako ostrovy. Důkazem mládí těchto poklesů je skutečnost, že se na mořském dně zachovala zatopená údolí, říční terasy a krasové jevy. Existují důkazy o tom, že se Jaderské moře v historické době zvětšuje na úkor pevniny. Svědčí o tom mimo jiné právě pozůstatky antických osad, zatopená stará přístavní zařízení ap. Přesná měření dokazují, že v současné době stoupá hladina moře v průměru o 2,5 mm za rok, tj. o 1 metr za 400 let.
Název Jaderské moře je etruského,původu. Etruskové je nazývali Hatriatickým či Hadriatickým podle své osady Hatrie, později latinizované na Atrii, dnes Adrii (ležela nedaleko dnešních Benátek).
Příliv a odliv
Přílivová vlna proniká do Jadranu Otrantskou úžinou, pohybuje se proti směru hodinových ručiček. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je na jednotlivých místech Jadranu poměrně malý: nejmenší je na jihu, např. v Dubrovníku 30 cm, největší na severu, např. v Savudriji 80 cm. Přílivy na Jadranu se mění podle postavení měsíce. Za úplňku a novoluní se příliv a odliv střídá každých 6 hodin.
Mořské proudy
Mořské proudy jsou součástí středomořského systému. Ovlivňuje je zemská rotace. Směr hlavního proudu vychází z Jónského moře, pokračuje Otrantskou úžinou rychlostí 7 až 14 km za den (na jihu je pomalejší, na severu rychlejší) podél chorvatských břehů k severozápadu, pak se otáčí a vrací se zpět podle italského břehu k jihu (tento směr ovlivňuje i tah ryb, a tím i výnos rybolovu ve prospěch států východního břehu Jadranu, v neprospěch Itálie).
Kromě tohoto hlavního proudu existují četné vedlejší, hladinové. Většinou jsou pomalé, maximální rychlost 0,5 uzlu, jen v úzkých průlivech mezi ostrovy může rychlost proudu dosáhnout vlivem větru a přílivu až 5 uzlů (1 námořní uzel = 1 námořní míle = 1 852 m). Některé z nich jsou velmi rychlé, takže je možno pozorovat je pouhým okem (mají rychlost až 6 km za hodinu).
Hlavní mořský proud Jadranu se při východních březích pohybuje podstatně pomaleji než při západních, italských březích - důvodem je množství ostrovů na východě.
Kromě hladinových proudů jsou i proudy hlubinné.
Teplota Jadranu
Jadran je teplé moře. V letním období činí teplota moře při hladině 23 - 27 °C. Rozdíl mezi teplotou moře na jihu a severu jadranského přímoří je nepatrný (způsobují jej vody řeky Pádu a Soči, které moře ochlazují.
Nejteplejší je v srpnu, poměrně značnou teplotu si udržuje až dost hluboko do podzimu. Nejnižší teplotu má v únoru. Mořská voda je na podzim a v zimě teplejší, na jaře a v létě je chladnější než vzduch; je tedy významným podnebným regulátorem.
Načítám ...