Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry - referát
Slanost Jadranského moře činí 3,8 %, tj. 3,8 g v 1 litru vody. Největší je v jižní části, přibližně před bokou Kotorskou. U pobřeží je nižší než na otevřeném moři. Slaná voda proniká v některých případech hluboko do dolních toků řek a zasolováním způsobuje problémy v zemědělství. Např. na dolním toku Neretvy proniká až k Metkovići, na Krce až za Skradin, téměř až ke Skradinským vodopádům.
Salinitu ovlivňuje i vypařování moře a další faktory. První maximum salinity Jadranu se projevuje v srpnu, druhé pak v únoru.
Na některých místech salinita klesá především přísunem sladké vody z řek (povrchových i ponorných) a z podmořských sladkovodních pramenů, a to až na 2 c/oo. Je to zejména při ústí řeky Zrmanji, Krky, ve Velebitském přůlivu, pod Kozjakem, Mosorem a Biokovem, u italských břehů pak při ústí Pádu.
Na barvu vody mají vliv mnohé faktory: slanost a teplota vody, hloubka, oblačnost v průběhu dne, úhel dopadu slunečních paprsků; velmi důležitým činitelem je i obsah planktonu (čím je moře biologicky chudší, tím má intenzivnější modrou barvu). Biologicky chudý Jadran má pověstnou modrou barvu (Chorvati jej proto nazývají plavi Jadran - modrý Jadran). Tuto barvu má však jen na otevřeném moři, u ústí řek je nažloutlý a u pobřeží nazelenalý. Moře je chudé na nitráty a fosfáty; již sousední Jónské moře je na tom po této stránce lépe. Hlavní příčinou je geologické složení mořského pobřeží a dna (především vápenec). Vzhledem k vysokému obsahu soli (např. v Baltském moři je obsah soli jen 7 - 8 %) má mořská voda značnou průzračnost. Z letadla lze rozeznat světlé předměty do hloubky až 56 m, ovšem pouze na otevřeném moři. V pobřežním pásu je viditelnost sotva 5 m, u velkých měst ještě menší.
Sladkovodní podmořské prameny (vrulje)
Tyto prameny jsou typickým krasovým jevem. Vyvěrají při mořském pobřeží v hloubce až 25 metrů pod hladinou. Nejčastější jsou při západním pobřeží Istrie, pod Učkou v Kvarnerském zálivu, dále pod Velebitem, Biokovem, ve Stonském zálivu a v Kotorské boce. Objevují se většinou ve skupinách. Nejvíc jich bývá v zimě, v létě některé mizí. V jejich okolí je mořská voda citelně chladnější.
Na pobřeží se na některých místech objevují i slané prameny. Bývá to obyčejně tam, kde se mísí slaná mořská voda se sladkou (na poloostrově Pelješac, na Korčule a jinde).
Čistota Jadranu, jeho znečištění
Jadran patří k mimořádně čistým mořím. Průzkum čistoty a měření rozsahu znečištění vody v celém Středozemním moři, tedy i v Jadranu, které před časem prováděl při pobřeží 12 středomořských zemí slavný oceánolog J. Y. Cousteau se svým týmem, ukázaly, že moře u chorvatských břehů má nejlepší kvalitu ze všech měření. Chorvatské orgány věnují již dlouhá léta soustavnou péči čistotě moře. Budují se čističky odpadních vod nejen u velkých průmyslových nebo rekreačních aglomerací, ale i v menších místech. Průmyslové podniky, které znečišťují moře, se stěhují do vnitrozemí. Provádějí se i další účinná opatření. Na 769 místech chorvatského Jadranu se provádí soustavná kontrola a měření čistoty mořské vody. Z řady mezinárodních soutěží v tomto směru si Chorvatsko odneslo nejvyšší ocenění.
Jako většina moří je bohužel i Jadran znečišťován ropou, a to hlavně při vymývání nákladních prostor tankerů po přečerpání ropy. U velkých tankerů ulpívá v nákladním prostoru až 400 a mnohdy i více tun ropy a jen část se daří odčerpat k opětovné filtraci, zbytek se prostě vypouští do moře. Přitom jedna tuna ropy znečistí 3,5 km2 mořské hladiny.
Chorvatsko podepsalo řadu mezinárodních úmluv a protokolů o ochraně moře a o boji proti jeho znečišťování. Na jejich základě uvádí v život příslušná opatření.
Chorvatské turistické sdružení, oficiální státní organizace pečující o rozvoj turistického ruchu, podepsalo před pěti lety dohodu s německým autoklubem ADAC, jehož zástupce každoročně během celé sezóny shromažďuje v přímoří údaje o čistotě moře a pláží a každý týden posílá své vyhodnocení do ústředí ADAC v Německu. Celoroční výsledky pak ADAC uveřejňuje ve svém časopise Motorwelt (Svět motorů), který vydává v miliónovém nákladu.
Po déle trvajících vedrech se může na hladině poměrně mělkého Jadranu (zejména v oblasti Istrie a Kvarneru) objevit nepříjemný “mořský květ” (morski cvet), který však zmizí se změnou proudění větru či nejbližší bouří (podrobněji tematický článek: “Mořský květ”).
Větry na Jadranu
V létě se Jadran považuje za oblast se slabými větry.
Hlavní a také nejznámější vítr je na Jadranu bóra - bura (viz tematický článek: Nebezpečná bóra - oblasti největšího ohrožení), silný a chladný nárazový vítr, dosahující často síly orkánu. Pokládá se za specialitu východního Jadranu a je to nebezpečný padající poryvový vítr. Vane z pevniny na moře ze severu - severovýchodu a nad mořem naráží na teplý vzduch. V blízkosti ostrovů nemá většinou možnost se plně rozvinout a nevytváří proto vyšší vlny. Na místech, kde se může plně rozvinout, vznikají vlny vysoké 2 - 3,5 m. Tyto vlny jsou poměrně krátké. Směr bóry, tedy i pohyb vln se často mění, což může být pro plavbu velmi nebezpečné. V každém případě je plavba bezpečnější na otevřeném moři, protože za pásmem ostrovů vítr nevytváří větší vlny, ale poryvy větru jsou tu velmi silné. Vlnobití způsobené bórou se projevuje hlavně v zimním období, nejsilnější je v severním přímoří. Nebezpečným jevem při silné bóře je pěna z hřebenů zlomených vln, která vytváří tzv. dým moře, který snižuje viditelnost a nejnižší vrstvy vzduchu (až 1 až 2 m nad hladinou) se proměňují v oblak, v němž se dá těžko dýchat. Poryvy větru jej ženou přes moře a ostrovy.
Nejpověstnější a nejobávanější je náhlý příchod bóry, opravdu z čistého nebe. Na severním pobřeží bývá bóra častější a divočejší než na jižním. V přímoří se říká, že bóra se rodí v Senji, vdává ve Rijece a umírá v Terstu.
Podstatně častější bývá bóra v zimních měsících, kdy trvá i déle jak dva týdny. Nebývá však výjimkou ani v létě, kdy má ale krátké trvání - den až dva dny, případně i jen několik hodin. Přitom je v létě nejsilnější ve Velebitském průlivu, u mysu Ploča / Rogoznica, u Splitu, v zátoce Vrulja u Brely, u obce Žuljana na poloostrově Pelješac. V zimě je nejnebezpečnější oblast Velebitského průlivu.
V určitých případech však může být ještě nebezpečnější další vítr - jugo (jugo či též široko z italského scirocco), který přináší mraky, dusno, ovzdušnou vlhkost, déšť a někdy dokonce i písečný prach od břehů Afriky. V létě trvá poměrně krátce, dva až tři dny, v zimě až tři týdny. Nebývá to příliš silný vítr, neprojevuje se nárazy, ale ve své vrcholné části, zejména v zimě, může být velmi rychlý a mít sílu vichřice. Vytváří přitom vysoké, dlouhé vlny, dosahující délky až 30 m a výšky až 4 m, nebezpečné pro plavbu. Zvedá také hladinu moře.
Jugo vane z centrální části Balkánu podél břehů Jadranu, od jihovýchodu. Na severu při vnějších březích ostrovů bývá vlnobití velmi značné. Vodní tříšť z vln se rozstřikuje do výšky 100 m a vítr ji odnáší do vzdálenosti až 500 m od moře. V té době je ve vzduchu 5 - 15 mg soli v jednom krychlovém metru a mnohokrát víc jódu než ve vzduchu ve vnitrozemí. Vzduch též obsahuje třikrát víc ozónu než ve vnitrozemí, dále podstatně víc kyslíku a dalších prospěšných substancí. Proto je pro zdraví velmi prospěšné podnikat v tomto počasí procházky při moři.
Při silném vlnobití způsobeném větrem se přenáší pohyb mořské vody až do hloubky 40 m. Plavba je proto bezpečnější tam, kde se vítr nemůže plně rozvinout, tedy mezi ostrovy a pevninou, a nikoli na otevřeném moři.
V každém případě však mohou být jak bóra, tak jugo nebezpečné pro plavbu a pro surfaře a plavce, zastihnou-li je na moři, dál od břehu. Nebezpečí se zvyšuje v případě změny jugo v bóru.
Další vítr, mistral (maestral, zvaný též maeštral či zmorac - denní bríza), je poměrně slabý vítr. Obyčejně nevane dlouho, nevytváří vyšší vlny a přináší vítané osvěžení. Vane od severozápadu, od jara do podzimu. Výraznější bývá na jžním Jadranu. Často fouká několik dní za sebou, obvykle ve stejných denních hodinách. Začíná foukat kolem 10. hodiny dopoledne, při západu slunce ustává. Je to vítr dobrého počasí, příznivý vítr pro jachtaře a surfaře.
Lehká bóra se nazývá burin. Burin je noční vítr, obdoba mistralu.
Nebezpečný může být i vítr garbin (lebić), vznikající v létě. Trvá krátce, jednu až dvě hodiny. Má sílu vichřice, zvedá velké vlny a způsobuje značné škody. Jeho bouřlivé poryvy doprovázejí bouřky a prudký déšť. Nejobvyklejší je v červnu až srpnu. Mohou se při něm vytvořit i vodní smrště.
Načítám ...
yakuza komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
Správce komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
Malas komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
Správce komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
yakuza komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
Správce komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
kdybys měl chuť můžeš přispívat taky
napiš mi na edie@centrum.cz
susak komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
Správce komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
yakuza komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry
.. a to slovíčko “oběcně” se mi nelíbí!
Správce komentoval(a) referát Jaderské moře- salinita(slanost),barva, větry