Karel IV. - referát


Byl prvorozeným synem českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Jeho křestní jméno bylo Václav, jméno Karel dostal při biřmování po kmotru – francouzském králi Karlovi IV. Krásném. Za pobytu na královském dvoře ve Francii navštěvoval přednášky na pařížské artistické fakultě; jeho učitelem a rádcem byl Pierre de Rosieres. V r. 1333 ho Jan Lucemburský na naléhání české šlechty pověřil správou Čech a Moravy. Českým králem se stal v r. 1346, když jeho otec zahynul v bitvě u Kresčaku; korunován byl novou svatováclavskou korunou v r. 1347. Už v r. 1346 byl zvolen a korunován za německého krále; za římského císaře byl korunován ve Svatopetrské bazilice v r. 1355. Po K. smrti zdědil český trůn jeho syn Václav IV., Uhry syn Zikmund, Zhořelecko dostal Zikmundův mladší bratr Jan, Moravu tehdy dostali do držení K. bratranci Jošt a Prokop.

Karel IV. učinil mnohé k prospěchu Českého království, za což ho také mistr Vojtěch Raňků z Ježova v pohřební řeči nazval „otcem národa“. Jeho právněpolitická koncepce českého státu navazovala na velkomoravskou a přemyslovskou tradici, doplněnou myšlenkou karolinské říše. K posílení náboženského a vůbec duchovního života přispěl už v r. 1344 založením pražského arcibiskupství a 1348 založením Emauzského kláštera na Novém Městě pražském pro mnichy slovanské liturgie. (Prvním pražským arcibiskupen se stal Arnošt z Pardubic, osobnost přesahující svým významem hranice českých zemí.) Zásadní význam pro rozvoj vzdělanosti v českých zemích mělo především založení pražské (Karlovy) univerzity, s fakultou artistickou, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i lékařů, právníků a teologů. – V r. 1348 povolal do Prahy Matyáše z Arrasu jako stavitele chrámu sv. Víta a začal i se stavbou Karlštejna, sakrální stavby – mystického ohniska Českého království. (Ohlas K. sklonů k mystice nalézají někteří badatelé nejen ve stavební koncepci Nového Města pražského a Karlštejna, ale i v dalších K. stavbách: např. základní kámen Karlova mostu byl položen 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou stran – 135797531.) Hluboce zbožný panovník podporoval mravně opravné snahy v církvi, zároveň však měl blízko i k protohumanistické vzdělanosti. Dal podnět k sepsání několika kronik (Beneše Krabice z Weitmile, opatovického opata Neplacha, Itala Giovanniho Marignoly, Přibíka Pulkavy z Radenína). Sám napsal k poctě sv. Václava legendu Historia nova de s. Wenceslao a sbírku morálně náboženských myšlenek a naučení Moralitates. Ve vlastním životopise Vita Caroli zachytil události od časů svého mládí do r. 1340. Vypracoval také korunovační řád českých králů. Přijímá se i jeho účast na redakci Majestas Carolina, který se (neúspěšně) pokoušel prosadit jako celozemský zákoník


Související referáty s Karel IV.

Ohodnoť referát Karel IV.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (38 hlasů, průměr: 3.87 z 5)
Načítám ... Načítám ...

3 komentářů referátu Karel IV.

  1. martin ciprian komentoval(a) referát Karel IV.

    more je to docela dobe ja sem borecek tak me neserto zmrdi

  2. Jirka Seifert komentoval(a) referát Karel IV.

    nic moc docela blbé je to šmejdský

  3. Adam Jančík komentoval(a) referát Karel IV.

    Vaše stranka se mi moc libi.Nahlédl jsem na Vaši www stranku protože mi vychazi na vysvědčeni za 3.tak si to chci zlepsit referatem.

    Adam Jancik

Okomentuj referát Karel IV.

Líbí se ti referát Karel IV.? Odkazuj na něj! Jednoduše zkopíruj a vlož kód do tvých stránek nebo blogu (Ctrl+C = kopírovat).

NAVRCHOLU.cz