Klasicismus, Empír

Klasicismus

18. stol. Vznikl ve Francii. Zpočátku celým rozvržením připomíná baroko, ale křivky typické pro baroko ustupují přímkám. Klasicizmus navazuje na tzv. klasické umění antického Řecka a Říma .

Charakteristické znaky jsou vavřínové festony (věnce), vázy nebo štukové nadokenní vějíře – poloslunce. Okna se poprvé v historii zdvojují, oblíbené jsou železné okenice. Velmi oblíbené jsou medailony s reliefním profilem římských císařů V době klasicismu, tedy ve 2. Polovině 18. Stol. Vznikají také první pavlačové domy, rozvíjí se nebývale výstavba lázní /např. Karlovy Vary/, městských lázní, plováren a divadel. Oblečení je formováno Rousseauvými myšlenkami – návratem k přírodě, anglickou oblibou v lovu a jízdy na koni i Francouzskou revolucí – tedy civilnost oblečení. Muži nosí přes krátkou vestu něco jako frak, vepředu jen do pasu, vzadu byly dlouhé šosy., pod bradou bílá vázanka, dlouhé někdy kožené kalhoty do vysokých bot. K tomu se nosil veliký cylindr.Přestává se nosit paruka. Vše doplňuje kabát dlouhý téměř na zem. Ženy nosí mnohem jednodušší šaty nežli v rokoku – jde o inspiraci Řeckem – tedy tunikové šaty obvykle bílé barvy, módním účesem je jednoduchý uzel, někdy i romanticky uvolněný. Důležitou součástí klasicismu je sloh nebo styl Ludvíka XVI. /luiséz/, který vznikl ve Francii za jeho panování. Nejznámější památky u nás – kruhový chrámek ve Veltrusích, Stavovské divadlo v Praze, klasicistní přestavba Pražského hradu, Masarykovo nádraží, Klárův ústav slepců , nájemní dům Platýz na Národní třídě.

Empír

Empír, jinak také zvaný císařský sloh, má původ ve francouzském slově empire – impérium , císařství, a to proto, že se jím stavělo hlavně v době, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem /1804/. Trval do poloviny 19. stol. Tento sloh má zálibu ve strohosti a jednoduchosti, vychází ze studia antiky, hlavně z dorského slohu.

Novým materiálem se stává litina. Charakteristický je na mnoha stavbách trojúhelníkový štít s tympanonem. Nábytek využívá často egyptských prvků, oblíbené je černé lakování, nohy mají tvar zvířecích pazourů, často jsou zlacené. Velmi oblíbené byly nástěnné i sloupkové hodiny, častým zdobným prvkem byl zlacený orel. Měšťanskému empiru se říká biedermaier, zjednodušují se tvary, někdy jsou masivnější.V té době se dělal také krásný porcelán. Oblečení z této doby známe např. z ilustrací Babičky od Boženy Němcové. Muži nosili modré nebo hnědé fraky, květovanou vestu, vázanku a dlouhé kalhoty. Ženy nosily šaty stažené v pase, límec byl široký až přes ramena, pod sukní bylo množství spodniček. V potazích látek i tapet jsou nejčastější střídající se svislé pruhy. Známé stavby z této doby jsou např. zámek Kačina, zámek Kynžvart, různé čínské a egyptké pavilonky, pražský dům U hybernů.