Krétské umění - referát

Obyvatelstvo ostrova Kréta bylo již od pradávna ovlivňováno okolními starými civilizacemi. První velkou civilizací na Krétě byla mínojská kultura, nazvaná podle legendárního krále Mínoa, která existovala od počátku 3. tisíciletí, to bylo tzv. předpalácovém období se rozvíjela řemeslná výroba, okolo r. 2000 př. n. l. vznikaly velké výstavné paláce, které byly centry jednotlivých oblastí ostrova. Kolem roku 1700 zemětřesení zničilo tyto stavby, ale brzy byly obnoveny v ještě dokonalejší podobě. Toto vrcholné období rozvoje krétské civilizace bylo náhle přerušeno v pol. 15. stol. výbuchem sopky na blízkém ostrově Théra a s tím souvisejícími dalšími přírodními katastrofami. Poté se ostrova zmocnili mykénští Achajové.
Až do zahájení prvních vykopávek na přelomu 19. a 20. století byly znalosti o Krétě omezeny na báje o nestvůrném Mínotaurovi, kterého v labyrintu zabil Théseus, o Ikarovi a Daidalovi a o králi Mínoovi. Při prvních vykopávkách britského archeologa Evanse byly nalezeny zbytky paláce v Knóssu. Tento palác byl asi 150 m dlouhý a 100 m široký. Skládal se z mnoha terasovitě uspořádaných místností v několika patrech kolem nádvoří.Poprvé v dějinách je zde použito pravoúhle zalamované schodiště. Byly objeveny další paláce - Mallia, Kato Zakro a Faistos.Všechny paláce jsou uspořádány stejným způsobem – okolo centrálního nádvoří velkého 45 m x 23 m. Vchody byly nenápadné a vedly oklikami do nádvoří.Paláce byly vysoké 14 m a byly stavěny z kamene či nepálených cihel.Jejich součástí byly obytné místnosti, kanceláře, svatyně, dílny a sklady. Kréťané nikdy nestavěli chrámy, jak je známe z jiných starověkých civilizací.
Malířské umění je blízké egyptskému a mezopotámskému. Typické jsou palácové fresky s krajinami, se zvířecími a rostlinnými motivy a vyobrazení slavností s hrami s býkem. Býk byl pro Kréťany kultovní zvíře, symbolem kultu byly býčí rohy. Ale žádná freska nezobrazuje válečné scény, protože Kréťané nikdy neválčili. Výtvarné umění zachycovalo člověka z více stran - jako v Egyptě.
V sochařství vznikala zejména drobná polychromovaná terakotová, fajánsová plastika (Bohyně s hady), bronzové sošky, glyptika a keramika, která se vyráběla na hrnčířským kruhu a byla zdobena reliéfy s geometrickými i přírodními vzory. Nejvýznamnější dílo je býčí hlava s pozlacenými rohy nalezená v Malém paláci v Knóssu. Pochází asi 1500 př.n.l., měla neznámou funkci při náboženských obřadech.
O bohatství mínojské civilizace svědčí šperky, rytá kamenná pečetítka, řezy ve slonové kosti, gemy = miniaturní reliéfy ryté v drahokamech, nádoby z drahých kovů a ozdobené zbraně.
Kréťané brzy vynalezli písmo – nejdříve piktografické, později hieroglyfické (částečně podobné egyptskému) a posléze pro potřebu velkých palácových hospodářství lineární písmo typu A, které je dosud nerozluštilo. Toto písmo sloužilo k evidenci výrobků řemeslníků a zemědělců. Z tohoto písma se později vyvinulo lineární písmo typu B a z něj starořěčtina.