Operace pouštní bouře - referát
V roce 1980 vede Irák s Iránem jednání o sporná ropná území, které si mezi sebou oba státy nárokují. Jednání nikam nevedou a nakonec přerůstají ve válku mezi Irákem a Iránem o sporná území. Irácké náklady na nové zbraně a zbrojní materiál včetně zbrojního vývoje jdou v letech 1981 až 1988 do 50 % státního rozpočtu. V této době je Irák podporován také Amerikou a Západní Evropu, kteří považují Irán za větší nebezpečí než Irák. V Iránu se totiž realizuje islámská revoluce. Důsledkem nákladné války Irák pochopitelně zanedbává zdravotní a sociální zabezpečení, podporu rozvoje průmyslu a regionální rozvoj. Irák se touto válkou hospodářsky velmi vyčerpal. Ve válce s Iránem zemřelo na 100 000 iráckých vojáků a civilistů. Situace byla pro režim Saddáma Husajna kritická a proto v roce 1990 obsazuje bohatý Kuvajt, aby mohl Irák rychle obnovit své hospodářství. Vzniká tak krize v Perském Zálivu a první konfrontace armád NATO, Arabského poloostrova a OSN vůči Irácké armádě. . Po tomto aktu vyjednávala OSN s prezidentem Iráku Husajnem o ukončení okupace. Dala mu ultimátum do 15.1.1991. Vyjednávání nebyla úspěšná a proto začala operace Pouštní bouře
V rámci operace “Pouštní Bouře” je Kuvajt 28.2. 1991 znovu dobyt mezinárodními jednotkami. Hospodářství Iráku a výcvik Irácké armády je omezen rezolucemi OSN. Tento stav trvá do roku 1998, kdy Irák vypovídá zástupce OSN ze země a neuznává některé rezoluce OSN. V roce 2002 byl prezident Saddám Husajn znovu zvolen prezidentem Iráku. Současně je prezidentem a od května 1994 i premiérem irácké vlády.
Ve válce bojovalo asi 500 000 vojáků, především Američanů.
Načítám ...