Vlákna - referát

Umělá vlákna
Viskóza (rayon) byla prvním umělým vláknem vyrobeným pro textilní průmysl. Původně se nazývala umělé hedvábí. Výroba tohoto materiálu začala koncem 18. století. Hlavní postupy, které se dnes využívají pro výrobu umělého hedvábí (rayon), se vyvinuly právě v této době. Materiál rostlinného původu obsahující buničinu je podroben účinkům chemikálií a jez něj extrahována celulóza. Ta se působením dalších chemikálií převede na roztok, který se chemicky upravuje a protlačuje jemnými tryskami do koagulační lázně, ve které vznikají srážením a chemickou přeměnou pevná celulózová vlákna. K dalšímu
zpracování jdou pod názvem viskózová vlákna n neboli rayon. Buničina rovněž poskytuje dvě další důležitá umělá vlákna - acetát a triacetát celulózy. Nylon se objevuje v mnoha podobách, ale všechny jsou umělými polyamidy – jednoduššími formami proteinů jsou polyamidy přírodní. Při výrobě nylonového vlákna se malé lupínky chemikálií nazývané polymery roztavují a protlačují skrze tzv. zvlákňovací trysku. Dlouhá nylonová vlákna se pak ochlazují a tuhnou. Nakonec se protahují a spřádají na přízi. V textilní výrobě jsou nejpopulárnějšími

Rostlinná vlákna
Rostlinná vlákna se skládají z různých forem celulózy, materiálu, z něhož jsou vytvořeny buněčné stěny rostlin. Nejdůležitější rostlinné vlákno je bavlna. Každé její vlákno je dlouhou, rubicovitou buákou. Semenaté tobolky bavlníku produkují paličky - chomáče chmýří tvořené tisíci bavlněnými vlákny. Ta se sbírají a soukají na bavlněnou přízi. Lněné vlákno, pocházející ze stonků lnu, je nejpoužívanějším vláknem pro výrobu plátna a lněných výrobků. Vlákna z juty a konopí se používají k výrobě pytloviny a lan a vlákna ze sisalového listí k výrobě motouzu.