Eduard Štorch - referát
Eduard Štorch se narodil 10.dubna.1878 v Ostroměři u Hořic. Otec pracoval jako správce vodárny, proto se rodina často stěhovala, prošel několika obecnými školami ve východních Čechách. Vyšší reálku absolvoval v Hradci Králové, pokračoval na učitelském ústavu, kde roku 1897 maturoval a stal se učitelem.
Během dvou let vystřídal několik vesnických škol, ale pro svou osvětovou a publicistickou činnost byl na krátký čas přeložen do severočeského pohraničí, kde učil na menšinových českých školách.
Od svého mládí byl Štorch veřejně velmi činný a měl všestranné zájmy. K nejvýznamnějším oblastem jeho zájmů patřily archeologie, činnost pedagogická, spisovatelská a novinářská. Napsal velké množství článků politických, naučných a odborně pedagogických, bezpočet krátkých zpráv kulturních a sportovních.
Na přelomu století se stal Eduard Štorch zatímním učitelem v Mostě.Při působení na Mostecku napsal studii o dětech v severočeském uhelném revíru, kterou otiskoval T.G.Masaryk v Naší době. Usiloval také o spojení školy s pobytem dětí v přírodě. Skutečnou školu v přírodě prakticky vyzkoušel v letech 1926-1930 ve své proslulé Dětské farmě, kterou vybudoval z vlastních prostředků na Libeňském ostrově.
V roce 1903 ho přijala do zaměstnání pražská městská rada. V Praze se usadil trvale, vyučoval na různých pražských školách a pracoval i v různých dětských zařízeních. Eduard Štorch byl výborným pedagogem. Vodil pražské děti o nedělích do přírody okolo Prahy, vedl kursy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. O prázdninách pro ně pořádal laciné zájezdy k moři do Jugoslávie a v zimě lyžařské zájezdy do hor. Organizoval a vedl také četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež.
Eduard Štorch bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl žákům dějepis co nejvíce přiblížit tak, aby se neučili jen data a strohá fakta, ale poznávali celkový život v historické době. Ve 30. letech 20. století napsal s Karlem Čondlem trojdílnou učebnici - Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, která byla na svou dobu velmi pokrokovou.
Za 1. světové války byl Eduard Štorch zařazen do vojenského zdravotnictví. Poté tři roky působil jako školní inspektor v Bratislavě, ale pak opět pracoval v Praze. Po vážném úrazu Eduard Štorch částečně oslepl a roku 1939 odešel do penze, kde se v dalších letech věnoval literární tvorbě pro děti a mládež.
Eduard Štorch zemřel v Praze, pochován je však v obci Lobeč na Mělnicku. Písemnou pozůstalost a knihovnu odkázal Eduard Štorch Městskému muzeu v Hořicích. Písemnosti byly v roce 1977 předány do Literárního archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech, kde byly odborně zpracovány. Sbírky ze svého pražského bytu odkázal Národnímu muzeu.
Díla: -Lovci mamutů (1918)
-Osada havranů (1930)
-Bronzový poklad (1931)
-U veliké řeky (1932)
A další…
Eduard Štorch psal i odbornou literaturu.

(2 hlasů, průměr: 4.5 z 5)