Karel Václav Rais - referát
Raisovy literární počátky představovaly básně a drobná próza určená hlavně mládeži ( Povídky ze starých hradů, Poslední léto, sbírky Doma a Cesta k Domovu ). Proslavil se vesnickými povídkami a romány z rodného Podkrkonoší a Hlinska ( Kalibův zločin, Sirotek, Stehle, O ztraceném ševci ). V nich podával realistický obraz venkova a života venkovanů. Dokázal zachytit pronikání dravého kapitalismu na český venkov problémy z toho plynoucí. Zejména střetávání tradičního a nového způsobu života, které mimo jiné přinášelo rozpad rodinných vztahů ( Rodiče a děti ).
Věnoval se i části venkovanů, kteří utíkali do města ukrýt se před svou vlastní minulostí nebo se nechali zlákat městským pozlátkem ( Půlpáni, Panička ). Svou představu ideálních společenských hodnot a osobních vlastností vyjádřil K.V.Rais v románech Západní vlastenci a Západ. Román západní vlastenci se dočkal masové obliby. Příběhu hlavního hrdiny, učitelského mládence Čermáka, autor navázal na žánr sentimentální povídky. Svou tvůrčí inspiraci zpracoval tak, že román nabízí věrohodnou iluzí o živých hodnotách všeho zapadlého. Raisovo umění přiblížit větnou stavbu hovorového dialogu se projevilo v jeho největším románu Západ. Do hovorů postav dokázal panoramatické obrazy horské krajiny Kameniček tak dynamicky a realisticky, že do této oblasti přilákal známého malíře Antonína Slavíčka. V obou románech vyzdvihl buditelskou úlohu učitelé a kněží v nejodlehlejších koutech Čech a době obrozenecké a poobrozenecké. Druhý pól Raisovy tvorby představují humoristické a idylicky laděné romány a povídky, v nichž zdravý venkovský živel dokáže nalézt cestu ke štěstí ( Káča, Skleník ). Snad nejpopulárnějším Raisovým dílem je úsměvný román Pantáta Bezoušek, v němž proti sobě postavil do kontrastu městské a vojenské prostředí koncem 19. století.
Načítám ...